V tomto sportu vznikly v průběhu let dva hlavní proudy, nejčastěji označované jako čistokrevné a otevřené.
Čistokrevné kategorie jsou vypisovány pouze pro severská plemena dle FCI, jmenovitě:

• SH - Sibiřský husky
• AM - Aljašský malamut
• GP - Grónský pes
• S - Samojed

Do kategorie "otevřené" patří všechna ostatní plemena psů, ať již registrovaná dle FCI (UKC, AKC, CKC), nebo psi bez průkazu původu (PP), popřípadě těchto plemen kříženci.

"Kříženci"

jak zvláštní slovo, ale právě jejich využití v tomto sportu bude věnována sportovní část, kterou právě čtete.
V dobách, kdy použití psů k tahu saní doznalo největšího rozkvětu, samozřejmě na Aljašce v době "Zlaté horečky", kdy poptávka po vhodných psech natolik stoupla, že pořízení psů z původních eskymáckých chovů bylo prakticky nereálné. Proto je logické, že byli do saní zapřaháni psi různí, s jistým či nejistým původem a také výsledkem. Vzhledem k drsným podmínkám bylo s těmito psy i drsně zacházeno, jakákoliv vada v povaze, či odolnosti a pracovitosti vedla k jejich vyřazení z dalšího použití.
A protože chlapi vždy byli a jsou v jádru malí soutěživí kluci, není těžké si představit, že v časech volna vznikla nejedna pře a sázka, čí psi jsou rychlejší.
A tady jsme u zrodu patrně nejvýznamějšího plemene saňnových psů:

ALASKAN HUSKY - Aljašský husky.

Psi označovaní tímto jménem jsou bezpochyby nejpoužívanější ve všech velkých závodech (Iditarod, YukonQuest - Amerika; Pirena, Alpentrail - Evropa). Mnohé psince (kennely) vedou u svých psů často rodokmeny, ve kterých mimo původů rodičů, jsou také záznamy o sportovních úspeších. Toto je právě základ práce s genetickým potenciálem, jen rychlí, poslušní, chytří a bezkonfliktní psi a feny tvořili základ závodních týmů. Neni výjímkou, že zvířata z jednoho kennelu, vypadají po letech pečlivé selekce jako vlastní plemeno.